Nidal

Bylo to jako by mě do srdce zasáhl šíp, udělal mě v něm jizvu. Ztratila jsem ho nikdy ho už neuvidím ani jsem se nerozloučila. Nepohladila ho naposled. Nedostala jsem možnost naposledy vidět svět s jeho hřbetu a to je pohled na svět nejkrásnější. Nepohladila jsem ho po čumáčku jak to měl rád.  Vždycky když jsem prošla kolem jeho stáje dotkl se mě a zařehtal, nevím co to v koňské řeči znamená, ale brala jsem to jako pozdrav znamení, že mě rád vidí.

Pamatuji si jak jsme se na něj jeli poprvé podívat, byl v ohradě s jinými koňmi, měl tak smutné oči a byl hrozně vyhublí. Ale líbil se nám a my jemu taky. Udělat na dědovým statku ohradu nebylo moc lehké, bylo tam tolik kamení a to muselo pryč. Zanedlouho tam přibyl jeden krásný a elegantní hnědák, Anglický plnokrevník. Nidal.

Umím jezdit na koni a řekla bych, že jezdit umím dobře, ale s Nidalem to bylo jiné. Nepotřebovala jsem ho nijak pobízet, bič jsem ani nepotřebovala, rozuměl mým povelům jako ještě žádný kůň. Pár chyb měl, bál se kluků a byl občas šíleně líný.

Víte jak se říká, že poprvé se nezapomíná? Za svůj život jsem zažila, už hodně poprvé, ale zvlášť první trysk na Nidalovi se mi vryl hluboko do paměti. Ta velká rychlost a ten zvuk kopyt tlumený prvním sněhem co ten rok padal. Ze začátku jsem se hodně bála, ale jako by mě každým jeho dalším nádechem opouštěl, věřila jsem a udělala co se udělat nemá, povolila mu otěže.  Věřím, že od teď nespadne první sníh bez toho abych na mého žárlivého Nidalka nepomyslela. Bude takový můj symbol prvního sněhu.

Doufám, že se bude mít v novém domově dobře, všichni na něj budou hodní a bude mu chutnat  tak jak u nás.

Je zvláštní, že si většinou uvědomíme co máme a jak to máme rádi až to ztratíme. Nikdy mě nepřestane mrzet, že mě nikdo neřekl, že se má prodat a ani kdy. Kdyby mě alespoň zavolali, abych mu mohla pošeptat do ucha něco o tom jak jsem ho měla ráda. Celá moje rodina mě moc zklamala.

Omlouvám se asi vám tento příspěvek přijde takový divný, popřeházený. Potřebovala jsem psát a u toho se vybrečet a znáte to, se slzami v očích a smutkem na duši, se špatně myslí.