Anna Karenina - Recenze

Už týden a den jsem nucena přemýšlet o lásce. O té hluboké, vášnivé, spalující a nekonečné. Ne, že bych nějaký takový pár znala, ne skutečný, ale jsou popsány v úchvatných, ne-li nejlepších literárních dílech své doby. Pýcha a předsudek, Jane Eyre a Anna Karenina, to mluví za vše, ne? Je to má srdeční záležitost. Zvláště v Anně Karenině se svým způsobem vidím.

Proto jsem si nemohla  ujít Annu Kareninu na plátně. Věděla jsem, že je natočená v divadelních kulisách, ale i tak jsem si na toto zpracování vůbec nemohla zvyknout. Něco mě tam pořád chybělo. Možná ruský venkov, zasněžená Moskva a Petrohrad. Dobrá, tak pár záběru tam ke konci filmu bylo, ale prostě to nebylo ono. Divadelní kulisy mně přišly umělé.  Možná nejsem tak dobrý divák, ale spíš je to o zvyku. Je to něco nového, řekla bych umělečtějšího, ale možná déle trvá, než vás to vtáhne a i tak, tam něco chybí, pocit, že jsme také v Carském Rusku. Ale až se povznesete nad kulisy budete uchváceni. Myslím, že i Tolstému by se adaptace jeho nejlepšího díla líbila.

Anna Karenina v podání Keiry Knightley, je úžasná, taková jakou jsem si Annu představovala. Keira tyhle role umí. Nebudu vám psát o čem Anna Karenina je, věřím, že ji všichni znáte. Víte, co se mi na celém filmu líbilo nejvíc? Dialog mezi Annou a Vronským.

Vronský- ,,Miluji tě“

Anna- ,,Proč?“

Vronský-,, V lásce se nemůžeš ptát proč.“

Po vzhlédnutí bylo o čem přemýšlet. Všimli jste si, že všechny milostné příběhy, co za něco stojí u kterých i slza ukápne, končí smrtí?

Možná ji smrt propůjčuje vášeň  která lomcuje člověkem a nedbá žádných bariér, proto je všechno výraznější. Nepřijde krize, nevěra, rozvod,soudy, hádky nebo dělení majetku. Možná pro toto každá žena alespoň jednou zatouží po svém Romeovi, Tristanovi nebo Vronském, ale tímto nikoho nenabádám k dýce v srdci nebo skokem pod vlak J.