Říká se, že každý umělec má svoji múzu. A ať mi nikdo neříká, že módní blázni nejsou umělci. Vždyť oblečení o člověku hodně poví, je to takový němí způsob vyjádření sebe sama, kterým občas přímo křičíme naši náladu. Nebo snad ne?
Já se často oblíkám do bílé, šedé a modré. Není to ani proto, že jsem nerada středem pozornosti, ale proto, že tohle jsou prostě moje osobní barvy. Když jsem smutná volím právě naopak barvy, aby moje nálada nebyla tak patrná.
Umění, ale není jen o barvách, je to souhra pocitů, vyjádření se a ukázání světu co v nás je nebo kdo jsme.
Můžeme být pokaždé někým jiným, v pondělí něžná princezna a v úterý holka ,,nic mě nerozhodí“. Občas se mi tahle hra ,, kdo budu dneska“ líbí, ale pokud chcete vyjádřit sami sebe zůstaňte takovými jakými ve skutečnosti jste a věřte mi, že vaše já nikdy nevyjde s módy.
Jak už jsem zmiňovala na začátku, každý umělec má svoji múzu, nebo chcete-li inspiraci.
A kdo, že je tou mojí?
Chci je vám všechny postupně představit, vždy jednou za týden.
A kým začneme dneska? Je pro mě něco jako chodící módní bohyně ,,dámy a pánové“
Chiara Ferragni
Upřímně jí vůbec nemusím. Nevidím u ní žádný originální nápad. Má na sobě prostě drahé značkové hadry, kombinované celkem vkusně a sladěně. Ale mít kreditní kartu jak ona, spousty žen by se obléklo mnohem nápaditěji...
OdpovědětVymazatA mně se její proměny moc líbí.
OdpovědětVymazatchiaru jsem dříve milovala, ale tak poslední rok ji fakt už nemusím;) ale uznávám že některé outfity má povedené a to dost.)
OdpovědětVymazat