Krása. Už jen to slovo zní významně tak nějak slavnostně . Co vlastně, ale znamená? Jak ji posoudit?
Jsem toho názoru, že krása je dost relativní. Někdo je na něžné blondýnky, druhému se podlomují kolena s éterických zrzek a jiný se otočí za krásnou brunetkou. Proto nechápu, proč někteří lidé soudí krásu jiných, každý máme jiné oči, něco jiného se nám líbí z toho logicky plyne, že to co se nelíbí jednomu může pro druhého být ideálem krásy.
Jednou jsem napsala, že móda je hodně povrchní záležitost, ale není to s krásou ještě horší? Ne všichni máme módní oko, ne všichni poznáme co komu sluší, ale naopak si myslím, že krásu pozná každý ( samozřejmě podle svých kritériích). A potom lidé soudí, pozorují a někdy i závidí.
Když jsem byla tak o čtyři roky mladší přála jsem si vypadat jako ( čti být přesná kopie) Ashley Tisdale. Ale s postupem času jsem se smířila sama se sebou i když občas mám menší výkyvy ( hlavně po ránu), kdybych nejraději rozbila zrcadlo rovnou i s prasátkem a zamířila na plastickou chirurgii. Naštěstí mám celkem dobré sebeovládáníJ.
Naučila jsem se na sebe v zrcadle usmívat, mít se ráda taková jaká jsem, když pominu těch několik věcí co na sobě pořád nemůžu nějak skousnout, tak si myslím, že nevypadám nejhůř.
Zkusme si malý pokus, zavřete na chvíli oči, v duchu si řekněte ono kouzelné slovo a co se vám vybaví?
Hádám, že to nebyla modelka Victoria Secret či nějaký fešák s filmu, ale pro vás blízká osoba nebo i místo. Ta osoba nemusí nutně vypadat jako Taylor Lautner, ale přesto nám přijde krásná. Čím to? Nebude to tím, že pro vás něco znamená? Má svoje jedinečné kouzlo co nikdo jiný nemá, umí vás rozesmát, je vám oporou...
Tohle je přece krása v pravém slova smyslu. K čemu je hezká tvářička když není hezká duše? Proto mě napadá jen jedno, co pár slovy vystihne celý tento článek.
Opravdová krása je očima neviditelná.
opravdu nádherný článek...
OdpovědětVymazatjsou chvíle, kdy nejsem se sebou spokojená, ale jsem ráda za své blízké, kteří mě mají rádi takovou, jaká jsem, i s chybami:)
Nádherně napsáno. Díky.
OdpovědětVymazatPřekrásně jsi to napsala a vystihla, i já se často dívám do zrcadla s obavami, ale pak si hned uvědomím, že krása je pro mě znamení klidného a láskyplného ducha v nás:)
OdpovědětVymazatjééé,nádherný článek :))* ..sleduju ♥ :)
OdpovědětVymazatVelmi s tebou souhlasím, ostatně také kvůli tomuto jsem se dala na dráhu malířky a kreslířky.
OdpovědětVymazatPodle mého se krása řídí především rozumem, vždyť to zapříčinily v podstatě hlavně ty ideály, které nám od děťátka předkládají do kolíbky(jako soutěže krásy atd.).
Ale hlavní je, že rozum ten má jakž takž každý(někdo ho však ignoruje), ale moudrost to už je vysoké ohodnocení, které jen tak někdo nemá. Ano existují rozumní i chytří lidé, ale modrých už je mnohem méně. Četla jsem Knihu apokryfů od Karla Čapka a zaujala mě tam jedna obzvláště krásná myšlenka, kterou se řídím už dlouhou dobu.
Doslova je to takto:
"Rozum svůj může člověk cele
vložit do svého díla, může jej uskutečnit svou prací. Avšak
moudrost vždy zůstane nad každým dílem. Moudrý člověk je jako
zahradník, který mrví záhon nebo přivazuje růže k tyčím a přitom
myslí třeba na boha. Jeho dílo nikdy neobsáhne ani neztělesní jeho
moudrost. Rozum je v činu, ale moudrost je v prožití.
Avšak moudří básníci a umělci dovedou i toto prožití vložit do
svého díla; nepodávají svou moudrost ve skutcích, nýbrž přímo v
prožití. To pak jest obzvláštní cena umění, a nic ve světě se jí
nevyrovná. "
No, asi už začínám debatovat více než jest zdrávo, a proto bych měla asi v nejlepším končit a to mým dalším oblíbeným citátem teď však od Jana Wericha(dneska nějak moc cituju) (je to zase o umění, ale prostě...)
"Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhnete záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě."
Ahoj další křehká duše. =oD
Moc hezkej článek, souhlasím.. ;) S tim zrcadlem to mám podobně :D, občas mám na sebe fakt vztek..
OdpovědětVymazat