pondělí 18. července 2011

taková ta jednoduchost

Prohlížela jsem si fotky s dovolené a objevila tento outfit, úplně jsem zapomněla, že jsem ho vyfotila.
Ode mě byste asi nečekali, nic zvláštního, oblíkám se dost jednoduše až si někdy říkám, že je to už pěkná nuda. Ale co se dá dělat, mám ráda svůj styl a měnit ho nebudu.
Takhle jsem se oblíkla na procházku po městě a obchodech. A i když to tak možná nevypadá tak ty boty jsou moc pohodlné a úžasně prodlužují nohy. Miluji podpatky.






neděle 17. července 2011

Harry Potter a Relikvie smrti, část 2.

Viděla jsem poslední díl už ,,legendárního“ Harryho Pottra. Musím říct, že to ve mně zanechalo cosi nostalgického. A to cosi mě velkým písmem a červenou fixou napsalo v hlavě : už je konec! Vlastně jsem na něm vyrostla, snila o tom, že se taky jednou budu procházet Bradavicemi, vlastnit kouzelnou hůlku a zažívat dobrodružství nejmíň tak fantastická jako můj vzor Hermiona, ale nic se na nestalo, žádná kouzla a čáry. Musela jsem se navždy smířit s tím,že jsem prostě jen mudl. No jo, realita je někdy krutá.
Ale vraťme se zase k filmu. Nebudu lhát místami jsem se opravdu bála a místami zase zadržovala slzy ( jsem tak trochu nevyrovnaný šílenec), kdyby tam se mnou nebyl Mišpulín a neměla bych se ke komu tulit, no nevím, nevím jak by to se mnou dopadloJ.  
Film se mi moc líbil, i když byl o dost akčnější než jeho první část, vrcholí tu boj dobra se zlem. Už to dávno není pohádka pro děti, ve světě čar a kouzel zuří válka, kdybych se na to dívala jako malá, asi by mě to pěkně vyděsilo. Ale není to jen o tom, Ron a Hermiona se políbí, takže je venku to co jsme všichni věděli a bylo jasné, že to tak bude – ti dva se mají rádi (moje sny o Ronovi a mě jako čarodějce se rozplynuly už dávno, ta jsem s nich měla radost)
Četla jsem skoro všechny díly až na tento. Docela mě zajímalo, jak to teda s tím Harrym dopadne. Umře či neumře?
Prozradím vám to, neumře. Ve zlatonce má poslední relikvii smrti ,kámen skříšení nebo jak a ten ho vrátí mezi živé. Dokonce je ve filmu dotočená část po 19 letech, kde má Harry s Ginny syna, který odjíždí do Bradavic, na nádraží je taky Hermiona s Ronem a jejich potomkem.
Tahle scéna na mě tak nějak divně působila, říkala jsem si kde budu já za 19 let? Jak všechno dopadne?
Co k tomu ještě dodat? Asi jen to, aby jste si tento film nenechali ujít, vážně stojí za to ho vidět.


 No nejsou roztomilí?
Je už kruté jak ten čas letí. Docela jsi pamatuji kdy jsem někdy o vánocích viděla Harryho poprvé, byla jsem nemocná a možná tak o 8-9 let mladší.
A na konec vy víte kdo.