středa 29. února 2012

Wednesday wishes ( 4 )




1.Krásné nehty- třeba i s kytičkami nebo s proužky
Moje nehty jsou ,,nahé“. Lak nosím jen minimálně a to ještě ke zvláštním příležitostem. Ale tyhle bych brala všema deseti.


 2. Dostat se do formy
Léto a s ním spojená plavková sezóna se pomaličku blíží a to vyjídání školního automatu ,,na uklidnění“ se zažíná projevovat. Nejsem ten typ co by držel diety, to prostě nezvládám a neumím se vdát Milky a karamelového latte. Jsem gurmán přes sladkosti J
Tak proto začnu (možná) pravidelně sportovat. Těším se až se navleču tepláky, do uší dám sluchátka a vyrazím běhat. Samozřejmě po mém boku bude běžet můj čtyřnohý, co se bude snažit ulovit moje nohy J.

3.Více se věnovat  hafanovi
Začíná mě hlodat svědomí, kvůli flákání procházek a celkovému věnování se mému hrochovi ( čti pes ). Je to nejmilejší zvířátko na světě. Ráno mě chodí budit, dneska ráno to bylo obzvlášť milé, ne jak ten zlý budík. Skočil by pro mě pro mě do ohně. Musím se mu víc věnovat, protože psi nežijí tak dlouho jak bychom chtěli a jednou bych hodně litovala, že místo procházkách s ním jsem seděla u počítače.


   4. Nehrát boj s časem
Čas. Bojuji s tím neustále a věřím, že není jen mým nepřítelem. Je pravda, že ho hodně promrhám ustavičným přemýšlením a vlastně o ničem. Musím se s ním spřátelit, naučit se s ním zacházet jako s nejdražším klenotem, čímž on vlastně je.


5. Doufat, že konečně přijdou oxfordky 
     Pořád na ně čekám a netrpělivě vyhlížím balík, kde by moje nové sedmimílové boty byli a asi učekám.
Tak moc se na ně těším, že se mi o nich už i zdálo.



6.Koupit si knihu … 
 O Norsku a také slovník. Proč? To se dozvíte zase příště.

PS- Co říkáte na nový kabátek blogu?
 

neděle 26. února 2012

Víra

Víra, kouzelné slovo. Skrývá s sobě tolik naděje. Už jsem jednou něco o víře nakousla, ale nedá mi to abych to neudělala znovu.
Myslím si, že každý člověk potřebuje v něco věřit, jako bychom to měli zakódované v mozkové kůře. Ať už jsou to všední maličkosti typu ,,stihnu autobus“ až po víru v boha nebo mimozemšťany. Je pro nás důležité v něco věřit i když si to možná neuvědomujeme.
Z praktického života víme, že nejdůležitější víra v sebe sama. Je logické, že lidé kteří si více věří to většinou dál dotáhnou. Myslím, že stejně důležitá je víra v naše sny a přání, pokud budeme sedět se složenýma rukama nic se nestane, je samozřejmé, že pro naše sny musíme něco udělat. Jít jim naproti.

Co věří Niki?
To je tak divné o sobě psát jako o Niki J

Já věřím ve spoustu věcí, ať už se jedná o zvládnutou prověrku z biologie až po ty mimozemšťany. rozhodla jsem, že některé z těch věcí napíšu.
1.   Víra v lidi
Určitě jste si také všimli, že úcta, pochopení a slušné chování se už moc nenosí. Lidé umí být pěkně zlý,pomstychtivý ,zákeřní. Dokáží si závidět snad i suché z nosu. Jde nám hlavně o peníze, vlastně jsme takhle společností vychováni. Kam zmizela empatie a lidskost?
Neházím všechny do jednoho pytle, pořád se najdou lidé kteří pouští v MHD důchodce sednout a pomůžou staré paní přes přechod. Nic mě nenaštve tolik jako nějaká zpráva z televizních novin  o tom, že zase byl ukraden invalidní vozík, slepecký pes nebo inzulín.
Věřím, že v každém člověku je něco dobrého. Něco co je schopno velkých obětí a velké empatie. Jen to v lidech probudit.


2.         Víra v lásku
Patřím k těm lidem co pro lásku žijí, ale musí to být ten pravý. Chci se vedle svého ,,pana božského“ ráno probouzet a večer usínat. Vařit společně večeře a ráno dělat snídaně. Chodit na procházky s naším kokršpanělem, společně si umývat záda a jezdit se potápět k moři. Být si navzájem velkou oporou. Možná moje víra ze mě dělá naivní, jsem romantická duše, věřím v lásku na celý život.
 


3.   Víra v bílí plášť a mé pracovní úspěchy
     věřím, že jednou přece jen budu nosit bílí plášť,  možná bez stetoskopu, ale zato s pipetou v ruce. Ale to je zatím ve hvězdách.


4.   Víra v Český lid
 věřím, že nejsme tak laxní jak si politici myslí. Věřím, že si nenecháme líbit všechno co jsi ti nahoře usmyslí a věřím, že jednoho dne se něco stane. Něco velkého.


úterý 14. února 2012

Valentýn? Ne, děkuju


Hodinu sedím v rukou svírám hrnek s lékořicovým čajem a přemýšlím co napsat o dnešním svátku zamilovaných. Ale za boha mě nic kloudného nenapadá. Možná to bude tím, že nemám Valentýn ráda.

Líbil by se v úplně jiné podobě než je nám  předhazován, míň materialistický. Bez hrozných srdíčkových výloh, bez upozornění na každé internetové stránce a bez kýče držících nápis ,,I love you“.  Obchodníci jako by nám podsouvali, že pokud nekoupíme něco kýčovitého co má vyjadřovat lásku, jako bychom nemilovali. A to se pak nelze ničemu divit, že na nás skáčou rádoby sexy podprsenky nejlépe rudé doplněné podvazky, plyšový medvědi a jiné šílenosti většinou růžové a s mašličkou. Celý ten únorový ,,hanbuk“ bych nejradši zakázala.
Valentýn by měl být o něčem jiném než o tom za co vysolit půlku kapesného.

Určitě by měl být uznaný jako mezinárodní svátek. Ano, hlavně z toho důvodu, že bychom nemuseli do školy či práce. A místo hmotných statků, plyšáků, růží a ,,sexy prádélka“  bychom si posílali hezká přáníčka a básničky, šli na procházku drželi se za ruce a pak si někde dali dobrou kávu.  To by byl svátek podle mého gusta.

sobota 11. února 2012

28

Je jedno číslo které v mém životě hraje důležitou roli, je to číslo mého narození. Moje šťastné číslo. A číslo mým čtenářů.
Ani nevím co mě k tomuto vedlo, ale rozhodla jsem se, že když už j vás tolik chtělo by to nějaký slavnostní článek. Jenže mě nic nenapadlo. Tak tu máte 28 nezajímavých zajímavostí o mojí maličkosti.


1. Dlouho, opravdu hodně dlouho jsem se nemohla smířit s tím, že moje škola není v Bradavicích, nemůžu se procházet těmi kamennými chodbami, nasávat vědomost v té úžasné knihovně, rozčilovat se nad měnícími se schody a každé ráno se oblékat do Nebervírské uniformy.

2. Nesnáším špičaté boty. Vůbec se mě nelíbí a přijdou mě nepohodlné.

3. Miluji cestování. Jednou když se budu moc učit a vydělávat moc peněz. Objedu celý svět, možná dvakrát.

4. Jednou budu žít v Norsku nebo v Anglii.

5. Někdy dostanu šílenou chuť na kremžskou hořčici a to ji pak jím po velkých lžicích rovnou z kelímku

6. Jsem docela slepý člověk. Neobejdu se bez brýlí, vlastně ano obejdu když chci frajeřit, že vidím.

7. Nejím vepřové maso od doby kdy jsem si přečetla, že prasátka jsou na tom s inteligencí stejně jako pejsci. Nemohla bych se pak podívat Cortymu do tváře.

8. Jednou až budu bydlet v Anglii nebo v Norsku koupím si zakrslé prasátko a holé morče.

9. Často tvrdím, že nevěřím na nic co není vědecky podložené, ale má to jeden háček. Hrozně ráda si čtu svůj horoskop. Všechny svoje horoskopy a když se mi moc líbí dokonce si je vytisknu a schovám na čestné místo hned vedle deníku. Dělám ještě jednu šílenost s horoskopy, když se mi někdo líbí zjistím si jeho znamení a přečtu si všechny jeho horoskopy. Já vím je to divné.

10. Vůbec nemám ráda Česko, nic české

11. Sleduji politickou situaci a asi s toho budu mít brzo deprese.

12. Už od svých třinácti sbírám citáty a myslím, že mě tahle činnost zůstane až do důchodu. Miluji když si uvařím heřmánkový čaj, zachumlám se do deky a čtu časem ověřená moudra.

13. Vůbec si nemůžu vzpomenout jestli jsem vrátila do městské knihovny knihu včas. Po měsíci přečtení a bez upomínek. Ale asi ne.

14. Mým nejoblíbenějším seriálem jsou upíří deníky. Je mi jedno co si o něm všichni myslí, ano uznávám je to blbost co se líbí hlavně dvanáctiletým holkám, ale nad kým jiným bych ,,achala“ než nad Damonem Salvatorem?

15. Baví mě historie, ne já miluji historii. Přečetla jsem nespočet historických knic

16. Mým vzorem je Anna Boleinová a Coco Chanel.

17. Tohle o mě už asi víte, chtěla jsem se narodit jako muž. Nosila bych kravaty ,saka a strniště. Byla bych dokonalým gentlemanem a holky by po mě letěli, ale nejspíš bych byla gay.

18.Nesnáším brambory, snesu je jen v hranolkách a bramborové kaši.

19. Nic mě nerozčílí tolik jako oranžová barva, dlouhé stahování filmů nebo pondělní rána.

20. Poslouchám hip hop. Když jsem unavená nebo chci odpočívat Enyu a Andrea Bocelliho. Zrovna teď se nacházím v období kdy se mi líbí italská opera.

21. Rodina o mě říká, že jsem hrozně náladová, ale já si to nemyslím. Jsem hodně tvrdohlavá a někdy dělám pravý opak toho co mě řeknou, že mám udělat.



22. Ve svých 13 jsem napsala pět básní, šestá je nedokončená. Všechny jsem psala růžově a žádná z nich se nerýmuje.

23. Když jsme u té poezie, mým nejoblíbenějším básníkem je Jiří Wolker.

24. Občas mě přijde, že jsem snad jediná blogerka na světe která nemá nic od Lush, Elf, z Asosu a nikdy nepila kávu ze Starbucks. A víte co? Žiju taky J

25. Devět let jsem chodila do výtvary, rok do baletu, dva roky do sboru a jezdectví. Pak se zjistilo, že vůbec neumím zpívat a jsem hrozné dřevo na pohyb. Malovat mě baví pořád i když se už tolik tomu nevěnuji.

26. Před tímto blogem jsem měla jeden děsně růžový s nejšílenější přezdívkou jakou jsem si mohla vymyslet. Je mi trapně, jen když si na něj vzpomenu.

27. Mám nejlepšího psa ne světe, ale je trochu divný. Bojí se koček, rád se obléká do psích oblečků, ale pokud se mu někdo směje je uražený a smutný.

28. Když nikdo není doma povídám si se svým psem, vlastně je asi jediná bytost na světě co zná všechna moje tajemství.


středa 8. února 2012

Wednesday wishes

Naučit se ,, rybí cop“
 Také  jsou vaše vlasy tak nepoddajné  a mají ve zvyku ráno vypadat šíleně. Vlastně vypadám jako lvíček. A už mě moc nebaví je stahovat do všedních culíků nebo drdolů, chce to změnu. Hrozně se mě líbí tyhle copánky a myslím, že by bylo s mojí hřívou praktické ho umět.


Zajít vrátit knížky do knihovny
Myslím, že mě naše místní knihovnice už proklínají a bojím se toho, že na mě začnou zkoušet voodoo.


Velké změny na blogu
Chtělo by to tu nový kabátek, velkou změnu. Chystám se na to dlouho, ale nikdy nenajdu tolik
Času a odvahy se do tohoto experimentu pustit. Máte nějaké nápady co byste tu uvítali?



Začít se učit
Příští týden bude náročný. Profesoři se asi na nás spikli, tedy kromě tělocvikáře, to je jediný

Najít si brigádu
Líbilo by se mi pracovat k klidné a útulné kavárně, kdy bych jiným těžce pracujícím nosila kávu a zákusky.
Víte ono je tak těžké chodit kolem všech těch krásných věcí, voňavých koblížků a kávy. Asi dospívám. Začali se mi líbit boty. Všechny.
Ale pokud chci utrácet, měli by to být moje peníze. To má pak člověk ze sebe větší radost, když si na něco umí vydělat a ne když mu rodiče strkají kapesné pod nos.


 Užít si páteční  lyžování
Ani netušíte jak já se těším.

neděle 5. února 2012

Diagnóza

Milá paní doktorko,
Mám velký problém. Snad zdravotní. Mám několik těžkých příznaků, jedné nevyléčitelné nemoci. Za život si ji projdou skoro všichni. Někteří se vyléčí, ale stejně už nezůstanou stejní. A jiný se s ní naučí žít a jsou moc šťastní, slaví podivné svátky a přiblble se usmívají. Někdy se okroužkují a uzavírají sliby, někdy se dokonce i rozmnoží. Je to šílené.  Začínám se bát, že jsem tuhle chorobu také chytla.
Popíšu vám moje příznaky…

Příznak první
Moje srdce mě může vyskočit z hrudníku, když ho vidím. Tak silně mě nebušilo ani po štafetách v osmé třídě a to byl teda běh. Slyším ho až v uších, bubnuje v hrudníku tak jako by mě chtělo utéct k němu  Musím pořád přemýšlet nad tím jestli nemám moc rychlí krevní oběh.

Příznak druhý
Jsem tak trochu pesimista, směji se jen když k tomu mám pořádný důvod.   Tak proč se sakra musím pořád usmívat jako nějaký idiot? A když ho vidím létají mi koutky podivně vysoko a nechtějí dolů. Už si toho musel všimnout.

Příznak třetí
Mám nebezpečný pocit, že mu  bezpečně můžu říct všechno. Kde je to moje ,, čím míň toho o mě lidi ví, tím lépe“. Kde je moje maska ledové královny?
Příznak čtvrtý
Moje sny dřív byli podivné nebo  se mi o kamarádech či o profesorce na biologii. Ale teď?  Je snad v každém mém snu. A hrozně mu to sluší. A když se probudím jsem zklamaná, že to byl jen sen.

Příznak pátý
Eminema, Majka Spirita, 50 centa krutě zanedbávám a místo nich poslouchám ploužáky opěvující lásku nebo krutou bolest z rozchodu.Líbí se mi italsky zpívaná hudba, protože italština je ten nejzamilovanější jazyk na světě a nejvíc se mi líbí píseň od Delirous- majesty, protože mi  ji poslal on.

Příznak šestý
Pokud jsem někdy v životě zírala na nějakou fotku a měla potřebu přiblblého úsměvu, byl na ní vyfocený přinejmenším polonahý nebo to byla fotka naší třídy a já měla zase zavřené oči.  Ale teď jeho fotku zírám podezřele často s ještě podezřelejším úsměvem. A žiju v domění, že pokud se na ni před spaním nepodívám neusnu.

Příznak sedmý
Když přijdu domů z rande ( pokud je to rande), tančím vítězný taneček ( pro nerozumící je samé skákání a šílený úsměv na rtech.
Příznak osmý
Jsem hrozně nesoustředěna a to si dovedete ,milá paní doktorko, představit co si pamatuju z hodin, když místo stavby virionu myslím na jeho něžné hnědé oči ,americký úsměv, na jeho vlnité vlasy a tón hlasu…

Příznak devátý
Jsem samotářka, mám ráda samotu. Ale klidně bych vyměnila všechno svoje oblečení za chvilku s ním a to už něco znamená. Nikdy jsem neměla ráda neděle, protože po nich bylo pondělí, ale teď se jich nemůžu dočkat, protože ho uvidím.

Příznak desátý
Asi jsem se někdy na Silvestra zbláznila, zanevřela na životní potřeby jako je hlad a spánek.

Paní doktorko, prosím pomozte. Nemám zatím lékařský titul, ale vím jaká je moje diagnóza.  Zamilovanost. A nebo mě nepomáhejte, protože jsem konečně šťastná.



středa 1. února 2012

Wednesday wishes


Nejíst při chůzi a začít jíst zdravěji
na fast foodu je jedna úžasná věc, když máte jen pět minut na autobus,stihnete u toho poobědvat. Takže až potkáte Brnem, utíkat šílence s něčím nezdravím,jsem to já.


Projet se na koni
 A pokusit se nespadnout a nezabít sebe nebo Toma. Vlastně bych chtěla jezdit víc a častěji. A probudit v sobě zase tu radost z koňského hřbetu jako před lety.


Tvořit a kreslit
Mám tolik nápadů. Tolik bych toho chtěla vyrobit. Chybí mi kreslení a vůně olejových berev, chybí mi umazané štětce a špinavá voda. Chybí mi devítiletý stereotyp chození na uměleckou školu.

Najít úkryt pro mé poklady
Přesněji deník, možná se vám zdá divné když si někdo v mém věku píše deník, ale těším se až jednou (snad) budu v důchodu, budu se na verandě houpat v houpacím křesle a číst si je.

Být pořádná
Musí být úžasné najít ráno námořnické tričko, šál, náušnice. Já to napravím, já si uklidím.


Sehnat už konečně kabelku do školy
Měla by být super praktická, krásná a úžasná. Také by měla mít schopnost obsah mých učebnic přenést do mé hlavy. Neměla by postrádat široké ucho aby mě nebolely záda. Já vím mami, batoh je praktičtější, ale znáš mě, mě to nevysvětlíš.