pondělí 5. října 2015

Čas může počkat

Mám problém se spánkem, je to něco jako rodinné dědictví nebo prokletí. Jde jen o úhel pohledu. Sedím na dvoře s cigaretou a pozoruji hvězdy, čtu nebo zírám do zdi, zatímco vedle mě spí on. Tak klidně oddechuje.

 Všechno se změnilo za pouhý rok. Na jednu stranu jsem hrozně šťastná, jako jsem nikdy nebyla, na druhou se trápím, ale nikdo to nevidí. Jsem asi dobrá herečka. Láska lidi mění, poprvé v životě jsem se opravdu zamilovala a změnila se. Nebydlím u rodičů, ale je mi smutno. Nejde se vrátit, už tam nepatřím. Když tam spím sama, něco mi chybí. On.

Naučila jsem se dělat kompromisy, mluvit o svých citech, spolknout věty co druhé bolí, zamilovat si horory a zařadit v autě (ale to se povede jen někdy).

Nejsem tím, kým jsem byla už žádné dítě mejdanů. Mám charakteristické zvyky, které ke mně patří víc než mé otisky prstů.

Stále mám nutkání kreslit ať je to cokoliv, klidně na reklamní letáky nebo po boku sešitů.  Musím psát, asi myšlenkový exhibicionismus, cáry papírů po kabelkách budiž mi svědkem. Stále odkládám věci a utíkám od problémů, víra v to, že se to nějak poddá je nekonečná, že. Pouštím si italskou operu, vážnou hudbu nebo Eru i když většina mého playlistu je hip hop.


Za to vím, že už ze mě nikdy nebude laborantka. Od začátku to byla prohraná bitva. Bojím se budoucnosti. Ve dvaceti nevím, čím mám být a kdo vlastně jsem, ale vím, vedle koho se chci každé ráno probouzet… jen, aby to stačilo. 


pondělí 12. ledna 2015

20. úkolů

Každý rok si dávám předsevzetí, je to chvilka kdy jako idiot čumím do nového diáře, piju černý čaj a na první list si píšu klasické věci jako, že se začnu pořádně učit, budu cvičit, naučím se jazyk… Nikdy jsem s tím nezačala. Vy snad ano?

Tento rok to udělám jinak, dala jsem si 20 úkolů:
Kdybych byla moc poetická a sluníčková což rozhodně nejsem, napsala bych 20 bodů štěstí

1.    Začít opravdu věřit svým snům.
2.    Udělat řidičák. Napoprvé. Samozřejmě.
3.    Každý měsíc si koupit jednu dobrou knihu (minimálně jednu).
4.    Malovat! Cokoliv. Přestat se vymlouvat, že to neumím a stydět se za to.
5.    Zapracovat na své morálce, protože běhat neznamená obléct si sportovní podprsenku a tenisky (jistěže mám i kalhoty), nasadit si sluchátka a jít se projít.
6.    Asi bych měla napsat: neutrácet za oblečení, ale zase to s tou morálkou nebudeme přehánět, stačí, když si nebudu kupovat tolik bílých a béžových věcí.
7.    Víc spát. Ne čtyři hodiny ráno se proklínat, maskovat kruhy, které zamaskovat nejdou, pít kávu po litrech a snít po kofeinu přímo do žíly. Asi začínám mít problém…
8.    Pojedu k moři!
9.    Propiju projedu na kole Lednicko-Valtický areál, spát ve stanu, nadávat na komáry a slíbit si, že už nikdy víc.
10.  Nebudu zpívat na veřejnosti, protože sakra málo lidí má pochopení pro tento hit tento hit
11.  Budu chodit bosá v trávě.
12.  Nepřestanu věřit, že hvězdy jsou nejkrásnější umělecké dílo a každému to opakovat.
13.  Nebudu pít před spaním mléko (jako jsem to dělala 19 let), ale čaj.
14.  V žádném náhlém popudu si znovu neostříhám vlasy. Přísahám! A neporuším 4. rok nebarvených vlasů.
15.  Půjdu se podívat na nějakou výstavu i mimo Muzejní noc.
16.   Dál nebudu v žádném případě nosit legíny, barvit si vlasy, nosit špičaté boty. Prostě jsem si vědoma svých kvalit a nedostatků
17.  Nechtít být dokonalá. Jako bych snad měla nějakou možnost jí být, ale jistě si rozumíme.
18.  Klidně brečet a klidně se smát.
19.  Potkám někoho úplně nového. Žádný fotbalista, gay, milovník trávy a alkoholu, egoista nebo úchyl co rád hraje hry ,,ty jsi gazela a já lev“ .
A ano tento rok mám zkušenost ze všemi.
20.   Být prostě Nikolou.

A co vy? Máte nějaký zásadní plán na rok 2015?