úterý 5. června 2012

Divné jako divnota


Je to přesně týden a tři hodiny co jsem zaspala, zmateně běhala po bytě, nestihla ranní kávu a ujel mi autobus. Na fyziku jsem přiběhla pozdě a politá od kafe. Na moji výmluvu profesor řekl, že jsem divná holka.

A bylo to tu zas, už od dětství jsem to na moji maličkost slýchala, říkali mi to ve školce a pak i ve škole, někdy doma. Často jsem si tak připadala, třeba na hodinách tělocviku, na školních výletech nebo při kreslení. Kreslení miluji ( a že tohle slovo má pro mě velký význam), objevuji při něm jak bohatá umí fantazie být. Jako malá jsem si vysnila fiktivní město, kde žijí jen samá zvířátka. Nakreslila jsem každou uličku,každý domek a každého obyvatele. Vždy jsem měla při kreslení příběh a to mě zůstalo do teď pokaždé když něco kreslím.  Nevím jestli je to vyloženě divné, ale asi normální to také úplně nebude.


 Ale co je vlastně normální? Normálnost sklouzává ke všednímu a všední k nezajímavému, ovšem podotýkám, že ne vždy to tak je.

 Vlastně to byl od pana profesora  kompliment, mě moje divnost těší, mám ji na sobě ráda a pěstuji si ji.


4 komentáře:

  1. Vítej do klubu. S těmi obrázky to mám úplně stejně, taky si kreslím příběhy. Jako malá jsem ale kreslila podzemí se světem skřítků. Mám ty obrázky schované a nedám na ně dopustit.

    A abys věděla, asi od Tebe převezmu ten nápad s přáními, jen musím sehnat vážně velkou sklenici! :)

    Buď dál divná a neměň se, tak Tě mám ráda. (jo, na mě je divné, že všem říkám, že je mám ráda a oni mi to většinou nevěří.. ale věř!)

    OdpovědětVymazat
  2. Taky jsem prej divná. A taky chci zakrslé prasátko.

    OdpovědětVymazat
  3. Krásně jsi to napsala a neshledávám na tom nic divného :-) Já malovat neumím, ale příběhy si vymýšlím stále :-) Nejraději je píšu nebo prostě sním :-)

    OdpovědětVymazat
  4. krásné, upřímně napsané:) podle mě každý má nějakou svou divnou stránku, protože nobody's perfect!

    OdpovědětVymazat