50 odstínů šedi

,, Jsem nevěděl, že ty si taková“ řekl, zatímco jsem pila oříškové cappuccino a tvářil se jako, kdybych mu právě řekla, že víla Amálka točila porno.

Ale já přitom mluvila o módě, o tom, že nesnáším oranžovou a českou uniformu (kdo neví co to je, ať vyhlédne z okna, příklad se jistě za chvíli objeví, pokud tedy nebydlíte na samotě u lesa). V té chvíli jsem přesně věděla, kam mě zařadil, už jsem nebyla vegetariánka, znalá konspiračních teorií s roztomilou mezírkou mezi zuby. Byla jsem pizda. Co se zajímá jen o oblečení, make-up a s kým právě spí Leonardo di Caprio.

Móda je povrchní svět, který se dělí na dva tábory. Může to vypadat, že žijí v míru, ale nenechme se zmást. Mezi lidmi co módu rádi mají a nemají je nepřekonatelná propast a vzájemné nepochopení. Uhlazení, namódění , povrchní a nedbající, nevkusní, často jako strašila vypadající lidé. Vše záleží na úhlu pohledu a dané příslušnosti k táboru. Ámen.

Já módu miluji, opravdu a horoucně. Dokážu za ni utratit sumu, ale stejně to mám s knihami. Stejná láska. A čokoládou.

Ale přesto:

• Víc než Chanel no 5, mně voní čerstvě posekaná tráva nebo déšť co dopadá na vyhřátou silnici.
• Větší radost, mě udělá sedmikráska než diamant (ne, že by dostávání diamantů bylo na denním pořádku)
• Neřídím se trendy, protože nevidím důvod, proč mám nosit to, co většina.
• Jdu proti proudu, netoužím po Chanelce nebo LV kabelce, mám jeden poklad. Po mé prababičce, je mnohem víc než módní kousek, je to historie a moje jediná památka.

A přesto si přeji občas potkat něco takového:

Miluji kombinaci svetru a košile.

Je něco ženštějšího než šaty? Těžko. A přesto je na ženách skoro nevidím.
Klobouky jako by úplně vymizeli... 

Sukně,sukně, sukně. Bez nich nemůžu být a přesto jich mám nedostatek. Právě teď prožívám velké vzplanutí k maxi sukním.

Já chápu, že džíny jsou už naše národní uniforma,jsou pohodlné a hodí se skoro ke všemu, ale proč je nenosit trochu jinak? 

A místo mikin a sportovních bund něco elegantnějšího?
zdroj: http://www.pinterest.com/