Hodinu sedím v rukou svírám hrnek s lékořicovým čajem a přemýšlím co napsat o dnešním svátku zamilovaných. Ale za boha mě nic kloudného nenapadá. Možná to bude tím, že nemám Valentýn ráda.

Valentýn by měl být o něčem jiném než o tom za co vysolit půlku kapesného.
Určitě by měl být uznaný jako mezinárodní svátek. Ano, hlavně z toho důvodu, že bychom nemuseli do školy či práce. A místo hmotných statků, plyšáků, růží a ,,sexy prádélka“ bychom si posílali hezká přáníčka a básničky, šli na procházku drželi se za ruce a pak si někde dali dobrou kávu. To by byl svátek podle mého gusta.
Pod to se mohu jen podepsat. Ano, dám čokoládu a pusu z lásky, ale ty kýčovité věcičky v obchodech mě akorát deptají. Láska se má projevovat každý den, nikoliv jen jeden den v roce.
OdpovědětVymazatMoc pěkně napsáno, ale myslím si, že pokud chceš, můžeš napsat básničku nebo se procházet ruku v ruce a ignorovat komerci tohoto svátku. ;)
OdpovědětVymazatTaky ho moc nemusím ale kdyby byl jako státní... no a kdyby se zavedla tradice řučně vytvářených přání partnerům a rodině (synovec ve školce dělal mamince přáníčko ale stejně ho zapomněl, chlap :D) pak by se mi líbil. Asi to zavedu alespon u sebe :)
OdpovědětVymazat