Krása. Už jen to slovo zní významně tak nějak slavnostně . Co vlastně, ale znamená? Jak ji posoudit?
Jsem toho názoru, že krása je dost relativní. Někdo je na něžné blondýnky, druhému se podlomují kolena s éterických zrzek a jiný se otočí za krásnou brunetkou. Proto nechápu, proč někteří lidé soudí krásu jiných, každý máme jiné oči, něco jiného se nám líbí z toho logicky plyne, že to co se nelíbí jednomu může pro druhého být ideálem krásy.
Jednou jsem napsala, že móda je hodně povrchní záležitost, ale není to s krásou ještě horší? Ne všichni máme módní oko, ne všichni poznáme co komu sluší, ale naopak si myslím, že krásu pozná každý ( samozřejmě podle svých kritériích). A potom lidé soudí, pozorují a někdy i závidí.
Když jsem byla tak o čtyři roky mladší přála jsem si vypadat jako ( čti být přesná kopie) Ashley Tisdale. Ale s postupem času jsem se smířila sama se sebou i když občas mám menší výkyvy ( hlavně po ránu), kdybych nejraději rozbila zrcadlo rovnou i s prasátkem a zamířila na plastickou chirurgii. Naštěstí mám celkem dobré sebeovládáníJ.
Naučila jsem se na sebe v zrcadle usmívat, mít se ráda taková jaká jsem, když pominu těch několik věcí co na sobě pořád nemůžu nějak skousnout, tak si myslím, že nevypadám nejhůř.
Zkusme si malý pokus, zavřete na chvíli oči, v duchu si řekněte ono kouzelné slovo a co se vám vybaví?
Hádám, že to nebyla modelka Victoria Secret či nějaký fešák s filmu, ale pro vás blízká osoba nebo i místo. Ta osoba nemusí nutně vypadat jako Taylor Lautner, ale přesto nám přijde krásná. Čím to? Nebude to tím, že pro vás něco znamená? Má svoje jedinečné kouzlo co nikdo jiný nemá, umí vás rozesmát, je vám oporou...
Tohle je přece krása v pravém slova smyslu. K čemu je hezká tvářička když není hezká duše? Proto mě napadá jen jedno, co pár slovy vystihne celý tento článek.
Opravdová krása je očima neviditelná.
























